never give up it's such a wonderful life

14. května 2011 v 23:25 | jeanny |  monday → sunday
je 23:00 a já nemůžu spát. sedím tu u počítače a pořád dokola poslouchám Hurts. všichni už dávno spí. i Oliver. ráno vstávám v 7 hodin. a já ne a ne usnout.


poslední dobou pořád dokola přemýšlím nad mým životem. na první pohled vypadá dokonale. tak, jako by mi nic nemohlo chybět. a přitom to tak není. nikdo nevidí pod povrch. jen já. jen já všechno chápu. přemýšlím nad tím, co bych dělala nebýt mého milovaného Olivera. co bych dělala, kdybych ho nepotkala?! matně si pamatuju, jak mi ten čas bylo hrozně. byla jsem sama, opuštěná, zrazená ze všech těch románků který jsem prožila. přála jsem si pravou lásku a dostávala jsem samé kopance do zadku. znova a znova jsem se válela na zemi. připadala jsem si jako ubožačka a pomalu a jistě mi ubývala síla na to, abych se znova zvedla a dělala jako že nic. nemalý podíl na tom všem měla ana. snažila jsem se bojovat.. ale.. zkuste si bojovat proti sobě samotné. proti "něčemu" co bylo (a stále je) vaší součástí. bydlí vám ve vaší hlavě a ovládá vás. vaše chování, myšlení...

celý můj život mi někdy přijde jako parodie. když sečtu všechno to co se mi přihodilo, tak se ještě divím že jsem to dokázala unést. po každém pádu znova vstát a znova snášet všechny ty rány. nikdy jsem si nepřišla jako silný člověk. označila bych se spíš za slabocha. prostě zalézt pod deku a hromadu polštářů a nevylézat. utéct před vším. to je můj způsob řešení problémů. musím říct, že Oliver to měl perfektně načasovaný. nebýt jeho.. asi.. možná že mi zachránil život. mám pocit, že tu tíhu všech problémů (od any, problémů v rodině, náročné školy až po vztahy) bych už nedokázala unést. on je někdo, kdo mě drží při životě. on je můj důvod proč ještě žít.

děkuju ti, Olivere.


jeanny

 

happy birthday?!

9. května 2011 v 19:32 | jeanny |  monday → sunday
včera jsem měla narozeniny.
musím říct, že to byly na jednu stranu mé nejkrásnější narozeniny, protože jsem celý den strávila s Oliverem (mamka byla mimo domov, takže se žádná tradiční oslava nekonala), a bylo to vážně krásný. učil mě opět jezdit na kolečkových bruslích a musím říct, že to bylo opravdu k smíchu, pak společná sprcha (se sexem na ručníku v koupelně :D), povídání si při Oliverovo natírání zábradlí u balkonu a mého sezení v křesle atd atd... byly to mé první narozeniny strávené s přítelem. vždy jsem je trávila sama, protože zrovna na narozeniny (svátek, Vánoce, Silvestr, Valentýn ...) jsem byla sama. popravdě co si budeme povídat nějaký super úža vztahy jsem neměla, žejo. proto jsem byla z těchto tak hotová.
jak já ho miluju.

no a na tu druhou stranu?? stalo se vám, aby celá vaše rodina (kromě dědy a babičky) zapomněla na vaše narozeniny? popravdě mi to vůbec hlava nebere, jak mi mohli zapomenout popřát, když to prostě věděli že mám narozeniny. už asi dva měsíce řešíme můj dárek - mobil. a teď tohle???
vybrečela jsem se.




jeanny


then I kiss your eyes and thank God we're together, and I just wanna stay with you, in this moment forever, forever and ever.

30. dubna 2011 v 11:33 | jeanny |  monday → sunday

opět se ozývám po dlouhé odmlce. omlouvám se. ale opravdu toho mám hodně. buď jsem ve škole, nebo jsem s Oliverem, nebo doma dělám věci do školy a nebo spím. na nic jiného poslední dny nemám vůbec čas. na jednu stranu jsem ráda, ale na druhou... asi bych potřebovala trochu zbrzdit. sednout si s hrnkem kakaa (jako včera asi v 11 večer, kdy jsem si konečně mohla dovolit vydechnout) a jen tak čumět do blba a poslouchat své oblíbené písničky.

tenhle víkend budu mít opět nabitý k prasknutí. zítřek celý odpadá, protože budu od rána s Oliverem. takže dneska musím stihnout vyčesat mého pejska (jak já to nesnáším, zabere mi to vždy půl dne), jet se podívat na Oliverův zápas, napsat seminárku, čtenářák a ještě se naučit francouzštinu na pondělí. může mi někdo vysvětlit jak to asi mám za jeden jediný den stihnout??!! vidím to tak, že všechno budu psát dneska v noci a ještě v pondělí, protože v úterý to musím všechno odevzdat. zešílím.

ale abych si jen nestěžovala a nekňourala nad svými problémy.

s Oliverem je všechno tak úžasný. přesně tak jak to má být. pořád si máme co říct i přes to že jsme spolu každý den a když spolu zrovna nejsme tak si neustále píšeme. dá se říct, že mobil nedám pomalu z ruky, chodím s nim pomalu i spát. každý den jsem z něj víc a víc nadšenější, každý den mě překvapí něčím novým a i když jsem pokaždé přesvědčená že víc než ho miluju nyní ho milovat už nemůžu, další den mám pocit že ho miluju ještě víc.

včera na mě opět čekal před školou. šli jsme do města na točenou zmrzlinu a pak seděli na lavičce na náměstí a neustále se něčemu smáli. pak začalo trochu pršet, tak jsme šli do jedné cukrárnokavárny kde jsme si dali čajík a já strašně dobrou palačinku se šunkou, sýrem a ananasem. pak jsem musela jet domů. a Oliver se učit na zkoušky. už aby byly prázdniny...

taky se chystáte zítra líbat pod třešní?? :)))

jeanny

 


ak hľadáš princeznú, správaj sa ako princ, pretože pre vola sa nájdu iba kravy.

22. dubna 2011 v 17:35 | jeanny |  monday → sunday
poslední dobou toho mám strašně moc. mám pocit že učitelé se zbláznili a já nevím co mám vlastně dělat dřív. šílím z toho. kreslit, kreslit, psát seminárky, dělat čtenářák, kreslit, kreslit, učit se francouzštinu, kreslit, kreslit.. a pořád dokola. do toho ještě Oliver, na kterého bych si udělala čas prostě kdykoliv! nebudu ho přeci zanedbávat kvůli škole..
díky tomu, že mi Oliver dneska brzy ráno opět odjel do Prahy do školy, jsem byla nucená si najít nějakou zábavu. the sims. nevím jak jsem k tomu přišla, hry jako takový nesnáším (považuju je za zbytečný a zcela bezvýznamný žrouty času) a teď jsem skorozávislá na téhle kravince. ne dobře, baví mě to....


zamilovala jsem si jí...

včerejší den jsem strávila s Oliverem. byli jsme se projít do parku u lázní. smáli jsme se asi 50tiletý ženský co neuměla jezdit na kole, seděli na lavičce nebo ve trávě plný bílých kvítků a fotili se. kdybych nebyla rozhodnutá zůstat zde anonymně, určitě bych se s váma s tou hromadou společných fotek podělila.

dnešní a zítřejší den budu nejspíše trávit hraním the sims (velice pravděpodobně), psaním seminárky(taky dost pravděpodobně), koukáním na filmy a procházkama s mým pejskem. a v neděli a v pondělí budu opět s ním.

užívejte si krásného počasí a volna.

jeanny


every day i spend with you is the new best day of my life.

16. dubna 2011 v 10:41 | jeanny |  monday → sunday

Musím říct, že sama sebe opravdu překvapuju. ne, že bych snad nikdy neporušila nějaká pravidla, nebo něco neprovedla, to ano, ale to co jsem udělala v pátek pro mě vždycky bylo tak nějak.. zakázané. ale co bych kvůli Oliverovi neudělala ...

tak já vám to teda řeknu. v pátek jsem nešla do školy. tak. a je to venku. vlastně mi k tomu nahrála shoda okolností. ve čtvrtek jsem byla doma, protože mi nebylo dobře a v pátek místo aby maminka byla doma, odjela do práce. tak jsem si řekla, že místo toho, abych se pachtila do školy na otravný hodiny a ještě otravnější tělák, že prostě pojedu za Oliverem. neříkám že jsem z toho neměla tak trochu "divný"pocit, protože jsem tohle vážně nikdy neudělala, ale jak říkám...

pro lásku všechno. a pro Olivera ještě víc.

nicméně toho opravdu nelituju. byl to další nejlepší den do sbírky dnů strávenými s Oliverem. najedli jsme se spolu, seděli naproti sobě a povídali jsme si, nebo jsme leželi v jeho postýlce a povídali jsme si.. je neuvěřitelný jak moc si rozumíme a že si pořád máme o čem povídat. pořád tomu tak nějak nemůžu uvěřit že ho mám. štěstí. že mám Olivera. fascinuje mě, jak před ním dokážu mluvit úplně o všem, o věcech které jsem nikdy v životě nikomu neřekla, nebo jsem nikdy nenašla někoho, kdo by mě chápal a viděl to stejně.
nejhorší pro mě je, když musím nastoupit do vlaku který mě od něj odveze do města které tak nesnáším.

přála bych si být s ním pořád...

a miluju čaj který mi vždycky uvaří.

před sebou mám zítřek, který opět strávím celý den u něj společným papáním, povídáním si a mazlením. není nic krásnějšího než být s ním.

doufám že i vy se máte krásně.

jeanny


Kam dál